3.2.2 Přesně vyjádřené začátky hlasů

Prostředí hlasů lze vytvářet i ručně uvnitř bloku << >> pro vytvoření vícehlesé hudby. Pomocí příkazů \voiceOne\voiceFour lze ke každému hlasu přidat odpovídající chování svislého posunu a požadované směry nožiček, legatové obloučky a jiné předměty. V delších notových zápisech je tento způsob čistší, protože dovoluje, aby byly hlasy odděleny a aby se jim daly popisnější názvy.

Stavba << \\ >>, kterou jsme použili v předchozím úryvku:

\new Staff {
  \relative c' {
    << { e4 f g a } \\ { c,4 d e f } >>
  }
}

ist identisch mit

\new Staff <<
  \new Voice = "1" { \voiceOne \relative c' { e4 f g a } }
  \new Voice = "2" { \voiceTwo \relative c' { c4 d e f } }
>>

Obojí výše by vytvořilo následující notový obraz:

[image of music]

Příkazy \voiceXXX nastavuje směr nožiček, legata ligatury, artikulace, textové poznámky, tečkování tečkovaných not a prstoklady. \voiceOne a \voiceThree nechají tyto předměty ukazovat nahoru, \voiceTwo a \voiceFour je naproti tomu nechají ukazovat dolů. Tyto příkazy rovněž vytvářejí vodorovný posun pro každý hlas, když se vyžaduje vyvarování se střetům notových hlaviček. Příkaz \oneVoice nastavení vrací na obvyklou hodnotu pro jeden hlas.

Podívejme se na některých jednoduchých příkladech, jaký přesně mají příkazy \oneVoice, \voiceOne a voiceTwo účinek na text, obloučky a označení dynamiky:

\relative c' {
  % Default behavior or behavior after \oneVoice
  c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
}

[image of music]

\relative c' {
  \voiceOne
  c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
  \oneVoice
  c,4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
}

[image of music]

\relative c' {
  \voiceTwo
  c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
  \oneVoice
  c,4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
}

[image of music]

Nyní se podívejme na tři různé způsoby zápisu té samé pasáže vícehlasé hudby, z nichž každý má své výhody za jiných okolností. Použijeme k tomu příklad z předchozí části.

Výraz, který se vyskytuje přímo uvnitř << >>, náleží hlavnímu hlasu (ale všimněte si not ve stavbě << \\ >>). Toto je užitečné, když se objeví dodatečné hlasy, zatímco hlavní hlas pokračuje. Zde je lepší verze našeho příkladu z předchozí části. Hlavičky not ve tvaru červeného diamantu ukazují, že se hlavní hlas nachází v prostředí jednotlivého hlasu. Tím se může frázovací oblouček malovat nad ně.

\new Staff \relative c' {
  \voiceOneStyle
  % The following notes are monophonic
  c16^( d e f
  % Start simultaneous section of three voices
  <<
    % Continue the main voice in parallel
    { g4 f e | d2 e) | }
    % Initiate second voice
    \new Voice {
      % Set stems, etc., down
      \voiceTwo
      r8 e4 d c8~ | c8 b16 a b8 g~ g2 |
    }
    % Initiate third voice
    \new Voice {
      % Set stems, etc, up
      \voiceThree
      s2. | s4 b4 c2 |
    }
  >>
}

[image of music]

Hlouběji vnořené vícehlasé stavby jsou možné, a pokud se hlas objeví jen krátce, může to být přirozenější způsob sázení not:

\new Staff \relative c' {
  c16^( d e f
  <<
    { g4 f e | d2 e2) | }
    \new Voice {
      \voiceTwo
      r8 e4 d c8~
      <<
        { c8 b16 a b8 g~ g2 | }
        \new Voice {
          \voiceThree
          s4 b4 c2 |
        }
      >>
    }
  >>
}

[image of music]

Tento způsob krátkodobého vnoření nových hlasů je užitečný, když jsou vícehlasé jen malé části hudby. Ale když je vícehlasá celá osnova, je většinou jasnější použití více hlasů v celé osnově. Tady se dají místa, kde se hlas nevyskytuje, přeskočit pomocí neviditelných not, jako je tomu zde:

\new Staff \relative c' <<
  % Initiate first voice
  \new Voice {
    \voiceOne
    c16^( d e f g4 f e | d2 e) |
  }
  % Initiate second voice
  \new Voice {
    % Set stems, etc, down
    \voiceTwo
    s4 r8 e4 d c8~ | c8 b16 a b8 g~ g2 |
  }
  % Initiate third voice
  \new Voice {
    % Set stems, etc, up
    \voiceThree
    s1 | s4 b c2 |
  }
>>

[image of music]

Notové sloupce

Hustě zapisované noty v akordu, nebo noty vyskytující se ve stejnou dobu ale v různých hlasech, jsou uspořádány do dvou, někdy i do více, sloupců, aby se zabránilo překrytí hlaviček not. Označují se jako notové sloupce. Každý hlas má svůj vlastní sloupec, a příkaz pro posun závislý na hlase (ang. shift) se na notový sloupec použije, jestliže by jinak došlo ke střetu. To ukazuje příklad výše. Ve druhém taktu je C druhého hlasu posunuto doprava, ve vztahu k D v prvním hlasu, a v posledním akordu je C v třetím hlasu posunuto doprava, ve vztahu k jiným hlasům.

Příkazy \shiftOn, \shiftOnn, \shiftOnnn a \shiftOff určují stupeň, k němuž se mají noty a akordy hlasu posunout, když se nedá vyhnout střetu jinak. Ve výchozím nastavení se vnější hlasy nastavují (obyčejně jde o hlasy jedna a dva) tak, že mají stanoveno \shiftOff, zatímco pro vnitřní hlasy (tři a čtyři) je stanoveno \shiftOn. Když se použije posunutí, posunou se hlasy jedna a tři doprava a hlasy dva a čtyři doleva.

\shiftOnn a \shiftOnnn stanovují další úrovně posunu, které mohou být stanoveny krátkodobě kvůli vyřešení střetů ve složitých situacích. Podívejte se také na Příklady ze života.

Notový sloupec může obsahovat jen jednu notu (nebo jeden akord) hlasu s nožičkami nahoru a jednu notu (nebo jeden akord) hlasu s nožičkami dolů. Pokud jsou na témže místě umístěny noty dvou hlasů, které mají své nožičky v tomtéž směru, a u obou hlasů není žádný posun, nebo je stanoven stejný posun, je vydáno hlášení o chybě „Příliš mnoho střetávajících se notových sloupců“.

Podívejte se také na

Notace: Více hlasů.


Jiné jazyky: English, deutsch, español, français, magyar, italiano, 日本語, nederlands.
About automatic language selection.

LilyPond – Learning Manual